Timothei Roland Algirdas

Pohlaví: Muž

Věk: 17 let

Funkce: Komorník

Původ: Litva

Charakteristika: Už jako malý byl hodně vysoký, ale přitom hubený. To se trochu změnilo, když začal pít, ovšem nepředbíhejme. Vždycky byl vyšší než sestra a v trochu podvyživeném těle dost síly, aby ji uzvedl. Tahat jí je jedna z jeho nejoblíbenějších činností totiž. Jeho tvář je po celý rok bledá a ani na přímém letním slunci se neopálí, ale ani nespálí. Jeho zrzavé vlasy občas zesvětlají, ovšem nijak viditelně a slunce se v nich neskutečně odráží a vrhá mu do obličeje zrzavé odlesky. Oči má na rozdíl od sestry modré po otci, i když občas vypadají tmavší. Kvůli barvě vlasů moc nemusí zelenou, protože označení leprikon neslyší zrovna rád. Hodně nosí modrou, bílou, černou a všechny možné odstíny šedé. Umí se obléct a to dost dobře. Na oblékání má čuch. Možná za to může i fakt, že trávil tolik času se sestrou. Díky sestřině intoleraci lepku a alergii na laktózu si mohl s jídlem dost vymýšlet, takže je ohromně vybíravý. Jí maso, ale jen některé. Záleží, jak zrovna chutná a hlavně, jak voní. Už odmalička měl problém s tím, že všechno, co si vložil do pusy i cítil. Proto nedokáže sníst něco, co mu smrdí. A co se týče alergii, tak tu má jen na cuketu, dýni a salátovou okurku. Většina zeleniny i ovoce mu vadí tepelně upravovaná. Miluje rajčata, květákovou polévku, vývar zelí s bramborem a sladké. To je jeho opravdová slabost. Pro gumové bonbóny by umřel. Co se týče jeho samotného chování, vždycky stál někde stranou, pokud ho sestra nevtáhla do hovoru. Ještě lépe stál za ní nebo jí zezadu objímal. Zvládal tak vydržet i celé hodiny, když se s nějakou kámoškou moc dlouho vykecávala. Nikdy nebyl moc společenský, přestože výřečný by být i mohl, kdyby danému člověku trochu důvěřoval. Nedokáže sám od sebe na někoho promluvit, pokud nějak neohrožuje jeho sestru nebo pokud se neopije. To je pak výřečný dost. Je lehce zranitelný, co se týče psychiky, protože nad vším moc přemýšlí a ve všem hledá smysl. Bývá klidný a nekomunikativní, většinou si zaleze někam s knihou nebo hraje v klidu na piáno či si brouká nějakou písničku, ale jakmile jde o jeho sestru, dokáže být velice agresivní a výbušný. Klidně bez varování vyrazí proti někomu, koho považuje za hrozbu. Dost pije hlavně, když si připadá sám nebo má nějakou tu moc přemýšlivou náladu. Lidé ho mají za nespolehlivého průšviháře, děcko a ztracený případ, zvlášť rodiče a on jim to nijak nevyvrací, protože mu stačí být ve stínu své dokonalé sestřičky.

Minulost: Narodil se do poměrně bohaté rodiny dvěma šlechticům asi o osm minut po své úžasné sestřičce Violet. Přestože jejich rodiče patřili mezi šlechtu dost vysoko, bydleli v obrovském empírovém domě se zahradou, ne v zámku. Tam většinou chodili hlavně rodiče kvůli administrativě, ale dvojčata tam párkrát byla taky. Odmalička držel při své sestře a nedokázal si představit život bez ní. Měl s ní dost dlouho pokoj a vlastně i podobný obsah šatníku. Vždycky byl ten míň zodpovědný a věčně lítal v průšvizích, přestože za ně často ani nemohl. Kdykoliv totiž měla jeho sestřička průšvih, shodil to na sebe, aby ona ušla trestu. Ona podle něj měla být ta úžasná a k čertu s tím, co si pomyslí o něm. Často se bavil s jejími kamarádkami, protože se od ní odmítal vzdálit. Byl trochu autíčko a bylo pro něj těžké najít si kamarády. Ostatní kluci si ho dost dobírali. Jednak kvůli tomu a druhak kvůli jeho věčné dětinskosti. Možná proto nedělalo jeho sestře problém mít ho poblíž. Snažil se pro ni být důvěryhodným a spolehlivým, ale jen pro ni. Dost často ji před ním upřednostňovali. Jak rodiče, tak kamarádi. Když si to uvědomil, měl svojí sestřičku ještě raději. Byl jí neuvěřitelně vděčný, že ho nenechala stát někde v koutě a nehnala se za vlastní dokonalostí. Dokonce se za něj prala a dost často i seřvala kohokoli, kdo mu chtěl začít nějak ubližovat. Kolem puberty se to ovšem trochu změnilo. Via si vyžádala vlastní pokoj a odstup od něj. Hrozně ho to trápilo. Ze začátku mu stačilo jen sedět na posteli a přes zeď cítit její přítomnost na druhé straně nebo na ni jen ťukat, aby mu odpověděla. Jenže mu postupně chyběla čím dál víc. Začal pít, protože ho to dostatečně otupovalo a pití nebylo tak návykové jako drogy. Přes její touhu se od něj nějakým způsobem odloučit, aby měla vlastní soukromí, se jí motal aspoň do milostného života a dost jí hlídal. Jednou s ní šel na párty k nějakému klukovi, kterého neznal, ale ona tam šla a on ji nechtěl nechat jít samotnou. Když jí nějaký hajzl zdrogoval a chtěl s ní dělat věci, které mu nepříslušeli, naštval se. Jak Tim, tak ten kluk byli dost opilí a slovně to zrovna vyřešit nešlo, jelikož kluk byl agresivní. Proto se do něj Tim pustil. Z bitky vyšel napůl vítězně. Klukovi zlomil ruku a způsobil otřes mozku, že skončil v nemocnici. On sám získal malou jizvu pod lícní kost. Dost nízko, takže není skoro vidět, ale je tam jako památka na to, co udělal. Díky této události, kterou důkladně rozmazala média a neústupní právníci onoho kluka, se ocitl na cestě do akademie, kde si radši vybral funkci komorníka, protože na rytíře si připadal moc slabý a neschopný.